Speciální pedagogika

 jako vědní oblast v soustavě pedag. věd se zaobírá teorií a praxí výchovy, edukací osob (dětí, mládeže a dospělých) vyžadujících speciální péči
 představuje relativně ucelený vnitřně diferencovaný systém vědec. poznatků o speciál. pedagogických jevech a procesech, jejich vzájemné interakci
 nejdříve se zabývala dětmi ve věku 6-14 let, mladší i starší děti nebyly v zájmu společnosti. Pak se začali starat o mladší dětí -nejdříve zavedli instituce a soustředili odborníky (byly tam děti od 3 let – příprava na zákl. školní docházku).
 Např. neslyšící děti nemohou nastoupit ani do 1.třídy základní školy, aniž by se musely předem na vstup do školy připravit. Je třeba už kolem 3.roku věku je připravovat ke vstupu do školy, aby se vůbec dokázaly dorozumět. Totéž se týká dětí slepých, u kterých je třeba iniciovat přijímání jiných podnětů. Moderní speciální pedagogika pracuje na nových principech - specialista přichází do domácích podmínek dítěte a tam s ním pracuje. Je to přijatelnější způsob, než kdyby rodiče s dětmi docházeli do zařízení, kde jsou děti stresovány a kooperace selhává. Tyto děti, když skončí základní vzdělání, mají ztížený vstup ke střednímu vzdělání. Počet vhodných škol pro tyto děti je žalostně malý. Tady se otevírá možnost pro rozvoj školství.Je potřeba zajistit pro postižené, defektní děti celoživotní vzdělávání (rekvalifikace).