Chemická vazba a její vlastnosti

Soudržné síly poutající k sobě sloučené atomy v molekulách a krystalech se nazývá chemická vazba. Ke vzniku i štěpení vazeb dochází v chemických reakcích. Podle dnešního výkladu chemické vazby založeného na kvantové mechanice, dochází při těsném přiblížení slučujících se volných atomů ke změnám elektronové hustoty (k přeskupení –redistribuci elektronů), jejichž důsledkem je takové uspořádání příslušných atomových jader a elektronů, které má nižší energii než izolované atomy, a proto je stálejší. Toto umožňuje dva základní typy vazeb: vazbu iontovou, jejíž podstatou jsou elektrostatické síly působící mezi opačně nabitými ionty, vazbu kovalentní, založenou na sdílení elektronů (nejčastěji dvojic) mezi vázanými atomy.
Pevnost vazby se hodnotí podle síly potřebné k jejímu rozštěpení. Tato energie je stejná jako energie uvolněná při vzniku téže vazby a nazývá se vazebná energie nebo také disociační energie vazby. Udává se vztažená na 1 mol vazeb (v kJ/mol). Její hodnota závisí na tom, jakých dalších vazeb se účastní atomy spojené s posuzovanou vazbou. Také úzce souvisí s délkou vazby. vazebná energie srovnatelných vazeb zpravidla klesá s jejich rostoucí délkou.