Galvanické články a akumulátory

Akumulátor je elektrochemický zásobník el. energie, který je možno opakovaně nabíjet. Při nabíjení akumulátoru „přes“ jeho elektrody se elektrická energie
mění na chemickou, při vybíjení se opět uvolňuje el. energie. Akumulátory existují pouze pro stejnosměrný proud. Poskytují proud nezávisle na elektrické síti a umožňují vyrovnávání proudových špiček (nouzové agregáty - technická zařízení k rychlému záskoku elektrického zásobování při výpadku veřejné sítě. Většinou jsou to generátory se spalovacím motorem, který se automaticky nastartuje.). Stav nabití akumulátoru se kontroluje stanovením hustoty elektrolytu. Hustota kyseliny nabitého akumulátoru je 1,26 gcm-3 až 1,28 gcm-3, u vybitého a. klesá na 1,15 gcm-3. Sériovým zapojením několika článků za sebou do baterie se znásobuje napětí, paralelní zapojení (vedle sebe) zvyšuje kapacitu. Doposud nejpoužívanější je olověný akumulátor, vynalezený 1859 Francouzem Gastonem Planté.