Psychoterapie

Psychické obtíže a poruchy v mnoha případech působí svým nositelům a jejich okolí značné problémy. Úsilí
o zmírnění nebo odstranění těchto obtíží bývá zaměřeno dvojím způsobem: biologicky nebo psychoterapeuticky.
Psychoterapie je léčebná činnost, užívající psychologických prostředků k dosažení prospěšné změny při
poruchách různých, zejména psychických funkcí (Balcar, 1997; Kratochvíl, 1997). Psychoterapii může provádět
jen specialista s příslušným vzděláním, zpravidla lékař nebo klinický psycholog.
Specifické znaky psychoterapeutického působení lze stručně shrnout do několika bodů (podle Kratochvíla,1997):
Psychoterapie využívá psychologických prostředků - verbálních i neverbálních podnětů, různých způsobů
stimulace emocí, mechanismu učení, vlivu dynamiky skupinových vztahů a interakcí atd.
Cílem psychoterapie je odstranění nebo zmírnění potíží, případně i odstranění příčin, které je vyvolaly
V průběhu psychoterapie dochází ke změnám v oblasti emočního prožívání, rozumového hodnocení,
celkového postoje k sobě i ke světu a ke změně v chování. Klient získává korektivní emoční zkušenost,
náhled, tzn., že porozumí svým problémům a naučí se přijatelnějším způsobům chování.
Psychoterapii může provádět jen odborník s přesně vymezenou kvalifikací. Laické působení by mohlo být
i škodlivé.