Kritická infrastruktura

Povinností státu je vždy a za všech situací zajistit a udržet „Základní funkce státu“. Podle svých ústavních zásad stát udržuje kontrolu nad fungováním společnosti a zajištěním základních potřeb obyvatelstva i v období a za podmínek krizových stavů. Za krizových situací jsou práva a povinnosti orgánů státní správy a samosprávy, postupy a jejich vykonávání vymezené zákony. Pro splnění základních funkcí státu je nutné definovat životně důležitou (kritickou) infrastrukturu. Kritická infrastruktura zahrnuje všechny systémy a zařízení, jejichž nefunkčnost nebo zničení by měly zeslabující dopad na bezpečnost, ekonomický a sociální blahobyt státu.

Základní definice KI
První definice KI v ČR byla schválena na 20. schůzi VCNP dne 24. června 2003, usnesení č.171, a její znění je následující:
Kritická infrastruktura jsou vybraná výrobní, nevýrobní, telekomunikační a dopravní
zařízení a objekty, bez ohledu na vlastnický vztah, pomocí kterých jsou za krizových stavů naplňovány základní funkce státu.
Nově navrhovaná definice kritické infrastruktury je výsledkem práce odborné pracovní skupiny KI, která byla projednaná dne 14. března 2007:
Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž
nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a
zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva.
Mimo schůzky pracovní skupiny KI probíhala další jednání se zástupci ústředních správních úřadů (dále jen „ÚSÚ“), z nichž pramení ještě další návrh týkající se jednak definice KI a jednak základních funkcí státu.
„Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž
nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu,
zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a další oblasti nezbytné pro zachování
základních funkcí státu.“
Základní funkce státu obsahují zachování veřejného pořádku, bezpečnosti občanů a jejich majetku, státních zájmů a územní celistvosti a nedotknutelnosti.