Toleranční patent Josefa II.

Roku 1648 byla po několik desetiletí trvajících válečných konfliktech završena mírová jednání, uskutečňující se ve dvou vestfálských městech - Osnabrücku a Münsteru. Tento takzvaný Vestfálský mír přinesl české emigraci velké zklamání. Nebyly naplněny její tužby po svobodě náboženského vyznání - habsburská vláda nad naším územím spolu s povinným katolickým náboženstvím byla uznána mezinárodně de iure. Určitou výjimku představovalo Slezsko, kde byla v několika knížectvích a městech zachována omezená svoboda augsburského vyznání a nekatolíci se směli shromažďovat kolem artikulárních kostelů. Habsburkové k tomuto kroku nesáhli z „lásky k prostému lidu“, šlo o podmínku, kterou nekatolíkům vymohla svým nátlakem švédská koruna.