Popis:
1. Význam studia římského práva, založení Říma, jednotlivá období římských právních dějin
Význam studia římského práva
Římské právo (původně právo malé latinské obce, později středomořské moci a posléze světové říše) bylo kvalitativně odlišné od práv všech ostatních starověkých společností. Římané velmi záhy odlišili normy právní od norem náboženských a mravních, položili základy právní vědy a vytvořili logickou soustavu práva, která se uplatila v praktickém životě a postihovala i nově vzniklé sociální potřeby. Proto se římské právo stalo právem pokrokovým a právem vyššího kvalitativního stupně. Pro dnešní právní vědu má římské právo zásadní význam teoretický (zvláště v oblasti občanského, procesního, trestního i mezinárodního práva). Právníci i teoretici státu zde stále narážejí na různé římské prvky, pojmy, termíny atd.., které v moderním právu přežívají buď naplno nebo v podobě pozměněné. Římské právo tak tvoří základ evropské právní kultury. Pro soudobou společnost je ze všeho nejdůležitější didaktický a dále politický, historický a odborně právní význam římského práva. Římské právo nás tedy učí odborně postavit, rozvinout a vyřešit právnický problém, tj. učí správně myslet a tvořit.
Založení Říma, doba královská (asi 753 - 510 př.n.l)
Na území, kde vznikl Řím, žily tři etnické skupiny - Latinové, Sabinové a Etruskové. Nejpočetnější a nejdůležitější byli Latinové, obyvatelé vesnice Pagus. Etruskové jsou dodnes obestřeni mnoha tajemstvími, jejich písmo nebylo dosud rozluštěno, užívali tzv. podzemní města - pohřebiště. Byli z kmenů na nejvyšší úrovni. Začali zřizovat nový typ organizace - městský stát (civitas), ten sebou přinesl i nový typ práva a politiky. K prvním etruským centrům patří Florencie, Bologna, Miláno, Kapua. Do doby expanze Etrusků do střední Itálie lze vložil založení Říma. Jak to skutečně bylo, můžeme poznat jednak:
Kľúčové slová:
rímské právo
ius civile
servitutes
pactum
delikty
donatio
mortis causa
patria potestas
Obsah:
- 1. Význam studia římského práva, založení Říma, jednotlivá období římských právních dějin
2. Literární prameny
3. Produkční prameny římského práva
4. Poznávací prameny římského práva
5. Římské náboženství
6. Gaiovy Instituce
7. Císař Justinián, život a právní dílo
8. Recepce římského práva ve středověku a novověku,
9. Ius ve svých různých významech
10. Vztah mezi ius civile, ius gentium a ius naturale
11. Právní subjekty v ŘP
12. Právnické osoby v ŘP
13. Nauka o negotim iuridicum
14. Vůle, její možné projevy a vady
15. Římský privátní proces
16. Věci v ŘP a jejich různé kategorie
17. Římská familia ve svých různých významech
18. Věcná práva v ŘP
19. Různé podoby římského vlastnictví
20. Původní způsoby nabytí vlastnického práva
21. Odvozené způsoby nabytí vlastnického práva
22. Právní prostředky ochrany vlastnického práva:
23. Consortium, condominium:
24. Služebnosti (servitutes)
25. ususfructus
26. Emphyteusis a superficies
27. Věcná záruční práva
28. Possessio
29. Obligace
30. Kontrakty reálné
31. Kontrakty formální
32. Kontrakty konsensuální
33. Pactum
34. Delikty
35. Historický vývoj římské hereditas
36. Různé skupiny dědiců
37. Donatio, mortis causa donatio
38. Podoby manželství v ŘP a jejich historický vývoj
39. Zásnuby a arrhae sponsaliciae; možnosti zrušení manželství a rozvod v ŘP
40. Majetkové vztahy mezi manžely
41. Patria potestas
42. Osoby sui iuris s omezenou schopností právního jednání: tutela, cura